Zvíře v ohrožení - Rorýs obecný

Rorýs obecný (lat. Apus apus) je stěhovavý pták z řádu svišťounů, čeleď rorýsovitých, která čítá přes 80 druhů. Ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna nebo počátkem května a odlétá velmi brzy – často již ve 2. polovině července nebo počátkem srpna. Párku rorýsů vydrží věrnost po celý život. Je zajímavé, že svého druha či družku vždy neomylně najdou. Z Afriky se totiž vracejí naprosto samostatně a setkávají se až na svém pravidelném hnízdišti. Při tahu dosahuje rorýsí let neuvěřitelné rychlosti v rozsahu 90-200 km/hod. Zvláštním fyziologickým přizpůsobením svalů je jejich malá unavitelnost. Denně nalétají až 900 kilometrů a jejich mláďata se do pohlavní dospělosti po celé dva roky nedotknou země.
Tvarem těla se rorýs podobá vlaštovce, je však o něco delší (asi 18 cm), rozpětí křídel má přes 40 cm. Jeho tělo má červenohnědé zbarvení a srpovitá úzká křídla. Zbarvení samců a samic je stejné. Rorýsi mají zakrnělé nohy, které mu neumožní vzlétnout z rovné plochy vzhůru. Pokud se jim tedy přihodí, že se ocitnou na zemi, potřebují naši pomoc, jinak uhynou.

Rorýsi patří mezi nejlepší letce, kteří loví a létají v hejnech, a to často velmi rychle. Střemhlavé lety skupinek rorýsů doprovázené charakteristickým křikem jsou nezbytnou součástí roku, slouží ale také v průběhu hnízdění jako prvek posilující vazbu partnerů v páru. Sameček a samička letí v těsné blízkosti jeden u druhého, popřípadě se navzájem v těsném závěsu pronásledují. Během těchto honících letů oba ptáci hlasitě pískají v synchronizovaném duetu, který se navenek slévá do jednoho hlasu. Nikdy však neusedají, jen občas zaletí k hnízdům. Většinu svého života, který obvykle čítá 7 let, stráví rorýsi ve vzduchu, kde se také páří a dokonce i spí. Spánek rorýsa však není tak tvrdý jako je ten náš. Podobně jako u jiných ptáků se jedná o série mikrospánků. Rorýsi jsou navíc schopni spát pouze na jednu polovinu mozku; zatímco jedna polovina odpočívá, druhá je schopna vnímat okolí. S rozbřeskem se rorýsi vracejí v tichém letu zpět nízko nad zem, kde pokračují ve svých vzdušných honičkách z předešlého dne.
Hnízdo si ptáci staví ve výškách, v trhlinách ve zdech budov, výstupcích, věžích kostelů nebo dutinách stromů. Hnízdo rorýsů je malá a plochá stavba z různých stébel, pírek, žíní či podobného materiálu, který je slepován na vzduchu tuhnoucími výměšky slinných žláz. V květnu snáší rorýs dvě až tři bílá vejce velikosti asi 25x16 mm. Inkubační doba činí asi tři týdny a v péči o mláďata se střídá samička i sameček přibližně 40-44 dní. Ptáci se živí „vzdušným planktonem“, tedy převážně drobným létajícím hmyzem, který je unášen vzdušnými proudy. V případě nepříznivého počasí však vydrží i několik dní o hladu.
Rorýs obecný patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle § 50 odst. 1 tohoto zákona jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech vývojových stadiích a chráněná jsou i jimi užívaná přirozená i umělá sídla a biotopy1.
Ptáci se vyskytují hojně ve městech a hlavně na panelových sídlištích. Největší kolonie rorýsů jsou totiž ve větracích otvorech panelových domů. V poslední době však s postupujícím zateplováním domů, ubývá rorýsům možností hnízdění v těchto prostorách. Přitom ničení hnízd rorýsů např. zateplováním fasád nebo uzavíráním ventilačních otvorů, ve kterých rorýsi hnízdí, je přestupkem nebo správním deliktem, za který může viníkovi uložit příslušný orgán státní správy pokutu až do výše 20 000,- Kč fyzické osobě nebo až do výše 2 000 000,- Kč osobě právnické či fyzické osobě podnikající. Mimo pokuty je možné viníkovi podle § 86 zákona uložit odstranění nezákonného stavu nebo povinnost na svůj náklad provést náhradní opatření (např. zajistit náhradní hnízdiště). Řešením, jak se vyhnout střetu se zákonem a chránit živočichy může být například nezaslepování ventilačních otvorů nebo ještě lépe zamezení realizace stavebních úprav domu v době rozmnožování ptáků, tedy od cca 20. dubna do 10. srpna.

¹ podle § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a podle prováděcí vyhlášky MŽP k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb. v platném znění, je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zjm. je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno ničit, poškozovat nebo přemisťovat jejich vývojová stadia nebo jimi užívaná sídla. V § 5 odst. 1 písm b) je dále uvedeno, že v zájmu ochrany druhu ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států ES je zakázáno úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd.  

² užitečné kontakty:
- Magistrát města Opavy, odbor životního prostředí – tel. 553 756 111, www.opava-city.cz
- Krajský úřad MSK, odbor životního prostředí a zemědělství - tel. 595 622 111, www.kr-moravskoslezsky.cz
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Ostrava - tel. 596 133 673, www.nature.cz
- Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, oddělení přírody – tel. 731 405 282, www.cizp.cz
- Česká ornitologická společnost – tel. 274 866 700, www.birdlife.cz .

Podklady, ze kterých bylo čerpáno:
- leták KÚ MSK „Řešení střetů vznikajících při ochraně ptáků v lidských sídlech a údržbou těchto sídel“
- článek „Rorýsi a stavby“, Oderský Zpravodaj z roku 2008, str. 6-8
- zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
- internet.  

Související články jinde:
Rorýs v domě (Česká inspekce řivotního prostředí)